Základní otázky při výběru krbových kamen

Při výběru krbových kamen se nejdříve ze všeho musíme zamyslet nad tím, co bychom po kamnech chtěli. Budou sloužit jen na občasné zatopení? Jen tak pro náladu? Nebo budeme topit kvůli úspoře nákladů na vytápění? Budeme chtít vytápět více místností? Nebo jen jednu? Investice do krbových kamen je také klíčový faktor. Chci kamna do dílny, na chalupu, nebo domů či do reprezentativních prostor? Chci na kamnech vařit nebo péct? Co design? Kachle, kámen nebo litina?

Z jakého materiálu budou kamna?

  • celolitinová krbová kamna:Litinová kamna Jotul F 600 CB

- dlouhá životnost

- robustní korpus

- litina déle vydává teplo po posledním přiložení paliva

- funguji na principu sálavého i konvekčního vytápění- litinová kamna se nahřívají déle než plechová

- vhodná pro těžký denní provoz, vhodná do trvale osídlených domů, ale i na chalupu

- vstupní finance jsou často nákladnější než u plechových kamen

- vysoké teploty na celém korpusu kamen

  • plechová kamna:Plechová kamna Thorma Colmar

- nejrychlejší vydávání tepla do místnosti

- často hezčí zpracování než u litinových kamen (litiná se odlévá, plech se zpracovává stroji)

- často mají ohniště obloženo šamotem nebo vermikulitem

- díky přesnějšímu zpracování mají často vyšší účinnost (u kvalitnějších značek)

- fungují na principu kombinace konvekčního a sálavého vytápění

- nejrychleji vychládají po posledním přiložení paliva

- vysoké teploty na celém korpusu kamen

  • kachlová kamna:Kachlová kamna Haas+Sohn Manta

- možnost výběru z několika barevných variant

- déle se natápějí, déle ale také sálají teplo po posledním přiložení

- korpus kamen může být litinový nebo plechový

- hřejí primárně sáláním

- vysoké teploty nejsou na celém korpuse kamen, ale jen na straně dveří a tam, kde není ocel nebo plech krytý kachlemi

- nevýhoda je poškození kachle štípnutím nebo uražením

  • akumulační kamna:Akumuační kamna Thorma Atika

- kamna do kterých se vkládají žárobetonové nebo šamotové cihly

- mají vyšší hmotnost

- delší nájezd tepla, ale nejdéle ze všech typů kamen vydávají teplo do místnosti po posledním přiložení

- mohou být jak kachlové, tak litinové nebo plechové

- asi nejlepší využití paliva v daném sortimentu

Jaký je potřeba výkon kamen?

Krbová kamna, respektive jejich výkon, je při stavbě domu dobré zhodnotit s projektantem, někdy pomůže i energetický štítek budovy. Stále ale platí jednoduchá poučka, hojně využívaná v kamnařině:

Pokud se jedná o dům trvale obydlený, s plastovými okny nebo eurookny a izolací na fasádě, pak počítáme 22,5 W na 1m3 prostoru a 1 hodinu, tzn. je-li prostor 100 m3, pak potřebujeme kamna o výkonu 2,25 kW/hod.

Pokud pořizujeme kamna do prostor neobydlených trvale, například na chatu, pak je konstantou 32,5 W na 1 m3 za hodinu. Pokud je objekt špatně izolovaný a neobydlený trvale, pak je konstanta 45 W na 1m3 za hodinu.

Většina výrobců kamen dnes udává regulovatelný výkon kamen. Regulovatelný výkon kamen je rozsah výkonů, pod kterými kamna efektivně zpracovávají palivo. Většinou je udáván minimální a maximální výkon, například 1 - 9 kW. Někteří výrobci udávají nominální výkon, který ale není pro naše potřeby důležitý, protože nominální výkon kamen je pouze orientační laboratorní veličina. (Výrobce vezme kamna do zkušebny, řekne na jaký nominální výkon chce krbová změřit a podle toho se určí emise, spotřeba paliva, účinnost a další hodnoty. Velmi teoreticky ale můžeme říci, že nominání výkon se nachází zhruba uprostřed maximálního a minimálního výkonu.

Napojení krbových kamen do komína

K napojování krbových kamen do komína vždy volíme kouřovody o síle minimálně 1,5 mm. Celková délka kouřovodu by neměla přesahovat 1,5 m. Pokud je kouřovod tvořen kolenem, pak musí být opatřeno čistícím otvorem. Vždy platí, že se snažíme kamna napojit co nejjednodušším způsobem bez zbytečného použití kolen. Jednotlivé spoje kouřovodů těsníme pouze kamnářským tmelem. Pokud budeme napojovat kouřovod na šamotový (keramický) komín, pak nutně potřebujeme redukci do šamotového komína, aby šamotová vložka nepraskla. Pravidlem také je, že průměr vývodu z kamen může být menší nebo roven průměru komína.

Podložka pod krbová kamna

Dříve se pod krbová kamna položila dlažba nebo velký kámen, což by dnes již v moderních zástavbách bylo vcelku neestetické. Současným trendem je použití podkladového skla, které musí po bocích kamen přesahovat alespoň 10 cm a před kamna minimálně 30 cm. Pod kamna do hmotnosti 200 kg volíme 6 mm sílu skla, nad 200 kg pak 8 mm. Stojí-li kamna na nožičkách, pak vždy raději volíme 8 mm sklo. Podkladové sklo může být po okrajích ztenčeno do tzv. fazety (poslední 2 cm skla jsou ztenčeny), z osobní zkušenosti ale víme, že při vyklouznutí polena z ruky se fazeta uštípne. Z tohoto důvodu raději volíme zakončení tzv. brusem. Pokud je na podlaze nespalný materiál, například dlažba, nemusíme podložku řešit vůbec.

Ustavení kamen v místnosti a bezpečné odstupy

Při ustavování krbových kamen v místnosti je nutné brát zřetel na požární bezpečnost. Vždy je nutno se řídit návodem, který je přiložen ke každým kamnům. Bezpečné vzdálenosti se mohou lišit model od modelu. Obecně ale platí, že od prosklených částí kamen udržujeme 80 cm odstup od hořlavých materiálů (sedačka, zárubně, obrazy, nábytek apod.), po stranách pak 40 cm. Pokud instalujeme kamna do dřevostavby nebo roubenky, pak je třeba individuálně zvážit možnosti izolací a lepšího zabezpečení.

Krbová kamna, pokud nejsou závěsná, nikdy nepřitlačujeme natěsno ke zdi, ale ponecháme mezeru, aby byl ohřev vzduchu plynulejší a lepší.